Tma

Cítím pouta
a vím, že Země není dutá.
To nekonečno ztrácí se mi z dlaní
a táhne se den ke spaní.

Která hvězda nese vzkaz
a dá mi do zítřku se smát?
Poslechnu vnitřní hlas,
že nemusím se bát.

Vezmu slova a jdu si hrát.
Jsem zas dítě
a nebe mě jde objímat.
Ty střepy duše jsou pravé
a sebrané i pohlazené.
Koráb života je něžný na ně.