Slyším tě zpívat, houpavá strofo,
na notu tichou a tajemnou,
jak presto spiccato před katastrofou,
jak odraz ozvěny nade mnou.
.
Vidím tě houpat, lenivý rýme,
tak jako hladinu s náplavou,
jak mlhu nad řekou, co ještě dříme,
jak nitku pavučin nad hlavou.
.
Vnímám tvou lenost, podivná básni,
jak vánek ve stoncích oměje.
A až se dovlní poslední z třásní,
nakonec pozná, zda pro mě je.
..pro tebe především..
11.02.2025 15:55:08 | šuměnka
Jestli stonek oměje pro mě je? Především, římský přírodovědec Plinius Starší ve své "Naturalis Historia" popisuje oměj jako "nejrychlejší ze všech jedů"... :o)
11.02.2025 16:52:26 | TRlVlUS
vidíš, jak jsem pitomá - já to brala jako souvztažnost k té podivné básní
díky za další rozšíření obzorů -takhle daleko jsem ještě nedošla a Pliniuse nečetla
krásný den :)
12.02.2025 07:18:09 | šuměnka
Nic se neděje, co zamýšlel autor je jen jeden z významů, další v tom nachází čtenář. Někdo psal, že báseň dotváří ve finále vždycky čtenář, autor jen jeho myšlenkám ukáže cestu, ale jak po ní čtenář půjde už neovlivní...
12.02.2025 10:47:50 | TRlVlUS
...to by se dobře zpívalo na bluesovou notu...;-)zajímavý slow rytmus.
14.02.2023 15:57:27 | Marten
Jen do toho, rád si to pak poslechnu. Vždycky mám radost, když mi někdo něco zhudební. Jako třeba kdysi tohle https://drive.google.com/file/d/1eqmgFtbhWnEFawwx9ZBplw7ut59QmXKx/view
14.02.2023 23:10:16 | TRlVlUS
...pěknej song..;-) ale nejsem moc zpěvák ani hudebník...jen posluchač blues.
15.02.2023 11:25:11 | Marten