Zbavit chci duši svou
starých smutků špíny
vzpomínek zažraných
A tak dám ji do čistírny
Dejte ji prosím na vyvářku
prosím pěkně doběla
Dost už bylo starých nářků
zašlá je od nich docela
Až bude duše jako nová
ke švadleně ji dám vzápětí
Vyspraví pěkně staré rány
zašije díry v paměti
Až bude duše zase krásná
vezmu ji k tobě na výlet
A budou-li duše spolu šťastny
nevrátí se už nikdy zpět
Já bych jí radši šoupl do prádelny. Ta chemie by jí dorazila. A klidně na vyvářku... ty fleky - ach, darmo mluvit.
Rád jsem si nahlédl Kozorožko*
26.02.2023 13:28:14 | šerý
Díky :-). Ovšem jak se obejít bez chemie i v prádelně. Zkouším ledovou sprchu. Jisté úspěchy jsou, ale žádný zázrak.
26.02.2023 13:40:42 | kozorožka
Má duše je lněná. Fleky nenechat zaschnout! Za čerstva v mýdlových bublinách když promnu-li. Účinek někdy lepší, než chemie čikuli.
Ledová sprcha - krajně, jedině v sauně. :-)
26.02.2023 14:05:06 | šerý