Jen ještě chvíli, tak do devíti,
pak musím vstát a žít,
Pohledem slunce pozdravit,
vždyť pro nás svítí.
Je krásné ráno, uprostřed léta,
vlídný čas, obloha bez mraků,
nad rozvitými květy bodláků,
hejno špačků k vinohradu slétá.
Pod okny rozkvetly růže bílé,
vůní svou mě probudily.
Jen ještě malou chvíli:
-musím vstát, cítím se provinile.
...já se nikdy necítím v nestávání provinile...jsem "povaleč jablečný"...;-)jak mi říkávala babička...
27.02.2023 13:37:07 | Marten