V bezměsíčné noci, zdál se mi sen,
byla jsi v bílém, já tebou unesen.
Svit zlatých souhvězdí, ticho a klid,
sen skončil, když chtěla’s mě políbit.
Kam zmizí sny, které se nevyplní
a ranní mlhou do ztracena letí ?
Zralé klasy v poli se vánkem vlní,
a ty vrháš se mi do objetí.
Tou nocí jdeme trávou bosí,
držíš mě za ruku, chladem rozechvělá.
Mladá noc sny nové nosí,
v nich tančíme spolu, nitra rozeznělá.
Sen přichází tiše a znenadání,
nemůžeš volit, o čem být by měl.
Rozpaky neulehčí tvoje usínání;
a sny o lásce ?, ty jsou snad na příděl.