Plná hlava přeci prázná,
kalná voda není jasná.
Řeka vzhůru teče
jednou bude prázdná.
Srdce prázdno pumpující
Kamenné sochy se dotknou lící.
Strom korunou co roste dolů
K kamennému kruhu sednout v rohu.
Být tam a přeci nikde,
jak u stolu by chyběla tvá židle.
Na zemi sedíc, myšlenky z "hlavy" příští
Nežiješ teď, ale jindy prý.
~☆~