Strom...
Strom...
Staletý strom křovím halený,
větvemi puklina v kmeni skryta.
Vedle potok pramení
v puklinu svítání vniká.
Tam jablůňka kvete
však nikdo ji nevidí
plod na ní zvolna vzniká
jak chutná nikdo necení
Kůra dubu drná každého odradí
kol voda teče čistá,
Kdo k patě se posadí.
Snad jabloně vůně jednou
pronikne z dubu ven.
Z jejího plodu jádro čisté
započne v hlíně sen.
Snad,
Jednou
Vzejde strom.
~☆~
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Každá puklina jednou praskne..
a otevře světu své dary.
Ke světlu..pro život
a životem k vzrůstu..a radost
rozechvělých..čerstvých lístků
..a čekající plody.;)
Pěkně jsi si pobásnil.
15.03.2023 08:45:55 | jenommarie
V puklinu svítání vniká, to jsem si vybrala nejvíc, i když celá báseň je hezká, tento verš se nečte, ten se vidí. Někdo může každý den tou cestou, a neuvidí ..
14.03.2023 22:44:49 | Vivien