Vítr se točí a svíjí,
víří, jak hrnčířský kruh.
Na válečných polích mráz,
sedlá smrt do ostruh.
Zlomená stébla trávy
prázdnota poslala na věčnost.
Zrůzněná pole krvácí,
ale ne pro slávu, pro chamtivost.
Slunce se prodírá
dýmem zla, dýmem spáleniště.
Smrt kosu přebrousila,
chystá si popraviště.
Nad mrtvá pole vznesli se havrani.
Těmi zprávámi jsme denně obklopeni. Ach bože, v jaké že to žijem zemi?
21.03.2023 11:54:29 | šerý
Hrůza a plytké senzace jsou to, co vydělává: charakter se nenosí, je něco, co se
nedá zpeněžit. Děkuji za komentář.
21.03.2023 12:19:28 | Kan
Tyto obrazy..děsí
že se bohužel
ty hrůzy
stále dějí.
.
Vítáme jaro.
A jinde..
vzali do zajetí jejich životy
a nemají na výběr.
Hodně bolestivé...že někdo si uzurpí něčí život.
Prostě děs. :(
21.03.2023 10:20:25 | jenommarie
Co naděláš, ale všechno jednou skončí, ovšem; kolik to bude , ještě, stát
životů ? Děkuji za komentář.
21.03.2023 11:04:40 | Kan
Pěkné. Vím, proč se nedívám na televizi. Mám jediný kanál, ten co vede do žumpy, té vlastní. Cizí ... nemusím :-)
21.03.2023 08:53:43 | kozorožka
Já se na zprávy nedívám, protože hraný smutek a soucit mě nezajímá, ale natrefím
na některé zprávy na internetu. Tam tomu nelze uniknout. A tak, když jsem toho plný, musím něco napsat. Děkuji za komentář. :-))
21.03.2023 09:04:01 | Kan