Tvář za sklem.
Tvář za sklem.
Tvář vtlačená do okenního skla,
jen tak smutně dívá se ven.
Slza v oku ještě ji neoschla,
pohled má oparem zahalen.
Jak ráda by s dětmi si hrála,
tu křivdu tak těžce nesla.
Ráda by běhala, zpívala, se smála;
ale, jak může ze svého křesla.
Celý svět – z pokoje do pokoje,
a není kdo, s kým by si hrála.
Za kouzlo, všechny hračky svoje,
by s radostí darovala.
Zas další podzim se blíží,
stmívá se, ulice utichají.
Tvář za sklem už nevyhlíží,
a ruce - nemávají.
Komentáře (9)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
měla jsem kdysi kamarádku, jezdivala k babičce na prázdniny. Po dětské obrně, měla radost, když jsem jí malovala nehty, bylo to její přání… na její úsměv … nezapomenu.Děkuji za připomenutí… úsměv.Z
22.03.2023 12:33:28 | zdenka
Někomu ke štěstí stačí drobnost, jinému ani celý svět. Děkuji za komentář. :-))
22.03.2023 15:24:43 | Kan
Naštěstí už dnes se na tyto..kteří..ze svého křesla nemohou, myslí a je to moc dobře *
Že jsou i pro ně jiné životní možnosti, než se jen dívat zpoza skleněné výplně a plnit svojí duši..smutkem.
..
Ale zachytil jsi..Kane. *
Pěkný den TI přeji.:)
22.03.2023 10:26:23 | jenommarie
To mě napadlo při pohledu na fotografii dětského obličeje přitisklého na sklo.
Že existuje mnoho způsobů, jak těmto lidem ulehčit život, je neocenitelné, a jejich zařazení do běžného života " zdravé " populace je společenskou nutností.
Děkuji za komentář a přeji příjemný den. :-))
22.03.2023 11:00:52 | Kan
Také mi vyvolávají ty pocity, fotografie.
Ano, je to moc dobře, že doba se v tomto posunula a i žijí plnohodnotný život..i když s handicapem.;)
Děkuji TI také a krásný den Kane:))
22.03.2023 11:09:24 | jenommarie