plný dům
plný dům
nesu ty kufry
po schodech
do patra
do háje
úplně to vidím
jak jsi tady
před dvaceti lety
běhala
jako malá
a já na Tebe volal: ,,nelítej
ať neupadneš...,,
necháte mi
pochovat vnuka
jdu s ním k piánu
držím ho v jedné ruce
a druhou vybrnkávám melodie
které jsem kdysi hrál Tobě...
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKomentáře
Čas dozrál do vnoučat, chybí tvé štěbetání a schody rozbité tvými koleny, jen klavír hraje téměř stejně, lásko?
02.04.2023 19:30:19 | básněnka
Přeju! A k té plnosti i pořádně křiku a štěbetání, snad i trochu chaosu, v tom "opět doma"
27.03.2023 11:45:28 | Vivien
To se jmenuje štěstí:0)...má to sílu...okamžiku:0))...děkuji...posílám pusu za takovou nádheru na dobrou noc, Piťurko:0))
26.03.2023 23:23:04 | čertííík