Na střeše sluncem prohřáté,
kočky k večeru lásky své loví,
ty zvuky děsné, proklaté
ke mně táhnou se až do podkroví.
Ten kravál, nevadí mi ani,
jen jim tak trochu závidím.
Ráno zmizely, snad na snídani,
totiž, nikde je tu nevidím.
Do noci budou se válet,
hrají si na šelmy, avšak neloví.
Pak předvedou další balet,
a v párech odtančí do křoví.
Kočky a jejich svět:)).
Pěkný.
29.03.2023 20:49:57 | jenommarie
U komína mrouskání. Kočkoni se prohání.
Prsky, prsky mňaůů. Tak přijď zítra, čau.
28.03.2023 15:39:51 | šerý
Kéž bychom byli více jako kočky :)
J.
28.03.2023 10:40:53 | s úsměvem na tváři
Ale, to přece můžeme. Stačí lehnout si na sluníčko a jenom se protahovat a
občas se nechat hladit tím, nebo tou, co půjde kolem. Díky za komentář. :-))
28.03.2023 12:21:52 | Kan