Plížíš se
Kolem
A vkrádáš se
Mi do snů
Co nad ránem
Mizí v oparu
Reality
Jsi všechno
Co nikdy
Nemohlo být
Ztělesněné
V odraze
Dlouhého léta
Co přejde v zimu
Koloběh
Starých přání
Už tolikrát
Rozplynul se
Jako rosa
V závanu
Parných rán
A nakonec
Na každé křižovatce
Vždy objeví se
Další duha
A s ní i třepotání
Motýlích křídel
V mém nitru
A tak se
Zase jednou
Vzdávám
A mlčky
Své srdce
Odevzdávám
Světu múz