Anotace: Ten den byl k nepřečkání. Při sobotním čtení se několikrát přistihla, jak plánuje cestu k Mistrovu hrobu. Stěží přes den držela svou mysl v Šabatu, jak Bůh stanovil. Konečně je tu noc. Brzy bude svítat...
Sbírka: Trinita - o pohledu shora
V pátek jste viděly
ostatky, kam dali.
Sobota patří jen Bohu.
.
Dnes máme neděli,
Marie z Magdaly,
s dívkami pospícháš k hrobu.
.
Paprsky z východu
zvolna tmu rozpouští,
nečekáš na rozednění.
.
Však kámen u vchodu,
co cizí nevpouští,
na místě kde byl už není.
.
Prazvláštní podobu
má tahle neděle,
každé ze slov v krku vázne.
.
Díváš se do hrobu.
Sedí v něm andělé
a lůžko Mistra je prázdné.
.
Plakalas celou noc,
srdce tě bolelo.
Nemůžeš nečinně sedět.
.
Kde volat o pomoc?
Kam běžet pro tělo..
Zahradník snad bude vědět.
.
'Proč pláčeš?
Co hledáš?'
Světlo se podivně láme.
.
Od fáče
zrak zvedáš
k tváři tak důvěrně známé.
.
'Marie...'
.
'Rabbúni!'
Milovala v něm lásku co nesl , milovala život co vzkřísil... díky Triviusi :*
09.04.2023 08:15:28 | Malá mořská víla