Svírám křečovitě kompas,
který nemá střelku,
a sever hledám po paměti.
Svý srdce, já a duši
se snažím držet vcelku,
ať na kousky se nerozletí.
Jak dlouho ještě
dá se to vydržet?
Jak dlouho ještě
dá se tak žít?
Kolik to bude dní,
než kompas zahodím
a začnu z recese příšerně pít?
Pomaličku sepisuju cajk na expedici. Snad střelka kompasu z minulých cest mi neopustila tento svět. Abych odlehčil.
Já jen, že by autor měl podumat v textu i o příčinách, když už zařízl budoucnost. Nějakou cestičku snad najdeš...
10.04.2023 10:11:31 | lesan-3