Staré zvyky

Staré zvyky

 

Jako dítě jsem žila v čase

krásného života a inspirace.

Život tehdy byl velmi vzácný

plný zážitků, her a vášní.

 

Moji předci znali spoustu věcí,

vždy věděli, jak je mají řešit.

Problémy vyřešili s noblesou,

nikdy nepřiznali, v jaké tísni jsou.

 

Nadřeli se všichni, klobouk dolu,

měli práce nad hlavu, zvládli to spolu.

Vzájemná pomoc bývala pravidlem,

měli k sobě blíž a to bylo kormidlem.

 

Také jsem zažila tu starou dobu,

pásla husy, drhla peří u jednoho stolu.

Vychutnávala svátky, poutě, hody

všechno chystání bylo do pohody.

 

V zimě velká slavnost, zabijačka v rodině,

prasátko koukalo, kolik na něj tady je.

Každý měl své místo, sehraní jsme byli,

večer spolu sedli a vše oslavili.

 

Byla to kouzelná léta, všichni si pomáhali,

tímto si dávali najevo, že se rádi mají.

Ještě že mé dětství probíhalo v téhle době

to, že jsem si jej užila, bylo velmi dobré.