Pevný bod najít, a třeba spáchat hřích.
Kam třeba až zajít, co moct si dovolit.
Do srdce třeba nůž vražený, a řekl bych díky
To proto , že bez přetvářky a s citem byl by vedený.
Však kde je ta ruka, co vést by ho směla
co duši moji, city tajné zná.
~☆~
Pak snad nastal by klid, i to je doufání
tak jak věci jsou, zdrojem jsou zoufání.