Miluješ motýli
Co při doteku
Třepotají křídly
S duhovými
Odlesky
Kolik pokladů
Asi tak už bylo
Nalezeno chvíli
Po jarním dešti
Nebo letní bouři
Miluješ všechny
Ty letokruhy
Ve svém nitru
Co stočené jsou
Do nekonečné spirály
Kolik hor ještě
V sobě necháš nárůst
Než budou tvé kořeny
Stejně hluboko
Jako tiché jezerní dno
Miluješ ten odraz
Ve svých očích
Když láska
Protéká tebou
A vším kolem
Kolik asi tak
Ještě pojme
Tvoje srdce Múz
A kolik srdečních
Záchvěvů unese
Miluješ všechny
Ty odstíny
Palety světla
Kterou ukrýváš
Ve svém nitru
A tak si říkáš
Kam až můžeš
Vlastně růst
Když láska je
Tvým královstvím
Miluješ …
Když tvůj horizont
Nalezl svůj pravý rozměr
A všechno je
Přesně, jak má být