Bez návratu.
Bez návratu.
Zakryj si tvář
a k světlu se otoč zády,
ať zmizí, co v tváři je skryto.
Nemysli na zítřek, na vzlety a pády,
sny ukryj pod polštář.
Dívej se do tmy jak ze sametu,
jasněji uvidíš svá přání.
Jen vyslovíš je, navždy ti zmizí:
i když dáš se do hledání,
již nepatří zdejšímu světu.
Zapomeň na to, co stalo se včera,
zapomeň na, co bylo před chvílí.
Čas je jak voda, stejně tak plyne,
lehounce, jak křídla motýlí,
co do tmy ztrácí se za večera.
Komentáře (15)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Povedená báseň Kane :) Četla jsem již několikrát:)
18.04.2023 12:45:10 | Narra
Jo to zní jako já, když se snažím usnout :))
18.04.2023 10:38:14 | Tritvaetna
Pokud máš z básně takový pocit, pak tomu tak je. Tady je vidět, jak bohatá a
různá je lidská fantazie. Já jsem ji psal na základě zcela jiných podnětů, než
to připadlo Tobě. Proto nikdo nemůže říci, " co tím chtěl básník povědět ",
mnohdy to neví ani autor sám. Děkuji za komentář. :-))
18.04.2023 10:51:59 | Kan