Máš ve tváři
Vepsaných
Tolik pocitů
A na špičce
Jazyka visí ti
Mnoho myšlenek
U nichž váháš
Jestli není
Příliš brzy
Oči zrcadlí
Soucit a pochopení
Když nemůžeš
Říct všechno
A přece sdílíš
Možná víc
Než se patří
Zatímco tvoje
Přítomnost
Proniká vším kolem
A nakonec úsměv
Prozrazuje pravdu
Dávno zaprášenou
Na meziřádcích
Starých zápisníků
Když klíč k srdci
Visí na vlásku
A struny už nepraskají