Sbírka: Konec příběhu
Ať hloupost vládne
Když už ji to baví
Ať tupost prázdné
Žvásty svoje staví
Jak nahou prdel
Světu na obdiv
Nad blátivou zemí
Ať si sluce svítí
Na nic to není
Skončil-li jsem v řiti
Jen malý krůček
Za ním věčný klid
17.3.2023
...Vždycky jsem slýchávala, že je potřeba nechat vše za sebou a jít dál.
Když čtu tebe, říkám si "Postůj"...
21.04.2023 10:38:48 | Dreamy
To slovo mi evokuje epitaf Jaroslav Vrchlického. Už postávám delší čas a bolí mě nohy. Rozhlížení kudy kam mi neustále vrací mé omezené možnosti.
21.04.2023 10:40:30 | Jan Kacíř
Je to tak - velmi trefně napsáno a přímo ze života - kdysi jsem ten krůček udělal, ale byla tam i zachranná brzda, kterou jsem nakonec použil - a tak jsem stále zde...
Moc Ti děkuji i za emoci :)
Ať se Ti daří lépe, Honzo :)
21.04.2023 09:53:17 | Ondra
Díky moc a drž se. To víš, já už mám dost nalítáno, tak mi do rozvahy vstupuje víc konstant než proměnných.
21.04.2023 10:39:42 | Jan Kacíř
Díky :). A to je fakt, že jsou konstanty lepší než proměnné v tomto konkrétním směru. Více nalítáno - hele Honzo, ještě s klidem 100 let a až pak možná o něčem takovém uvažovat ;)
21.04.2023 11:17:50 | Ondra