na co jsi zemřel
když naposled
vydal ses nocí?
úzkost ležela
tváří k zemi
bodavá, bledá luna
zatímco srdce
poštolka v plamenech
kroužila nad světem světla
nesena běsy
zeptal se alespoň pavouk
co chybí ti
anebo Anna z kamene?
posedlost
plápoláním větru
svitem Jeho dlaní
pachem života
posedlost
něco tu nechat
jen ještě něco!
slova vypitá z krve
sny pořezané
krásou krvavé
mučivé vzpomínky
vášeň a hlad
...