Vzpominky

za okny prší 

jako v mé duši 

zavřu oči 

a vidim své vzpominky 

jak ruce maminky

v tújich se schovávat

já v tech tújich 

vykoupu se ráda 

po oblázcich projdu se bosa a nahá 

pak na pavoučích sítích pohoupu se

ty hezké zabalím si do celofánu

a ty špatné počkám až někdy k ránu 

déšť je odplavi 

do polí a do strání