Ranní rozhovor.

Kolem se díváte, jak rozespalá,

bezbranně, tak jako kojenec.

Je to tak – právě jste vstala,

nebo vás opustil milenec ?

Zdá se, že máte moc řečí,

příteli drahý a zvědavý.

Dokud mě nikdo neusvědčí,

vědět to nebudete ani vy.

Já přišel k vám na trochu čaje

a možná na brendy sklenici.

Prohlédnout koně si, z vaši stáje

a smečku psů honicí.

Přišel jste, příteli, neohlášen zcela,

proto jsem trochu zmámená.

Na vás, já zhola nemyslela,

pro hlavu svou, již mám jiná ramena.