Bezejmenná

Vítr vybral si tvé vlasy,
jedna ozdoba z tvé krásy.

Jemné dotyky na tváři
a tvých očí radost konečně už září.

Dotkni se štětce
a namaluj své city,
na paletě snad najdeš barvu pro psaní na matrici.

Dotkni se pera
a napiš svůj příběh,
prý že moudrost skrývá se do knížek.

Dotkni se mé dlaně
a pověz mi
kam utíkají v lese plaché laně.

Pověz mi, co cítíš,
když zpíváš o lásce bez cti
a bohu s duší
a o pohaně.