Mlčíš
Mlčíš
mlčíš jako pyramida
jako ohnivý pes co ji hlídá
jako slída ze země vykopaná
jako černé hlína
mlčíš jak. hrob
vic než on
i ten hrob mluví
ze záhrobí
když k němu klekneš
vypráví
jména a příběhy lidí který už nejsou
mezi námi
mlčíš jak sloupoví gotického chrámu
jak útěkář který přišel domů k ránu
a nechce se mu lhát
mlčíš jako kdybys nenáviděl slova
co svůj skrytý význam mají
mlčíš jak hvězda na nebi
která ztratila se v mléčné dráze
a teď cestu domů zaplatí draze
mlčíš pořád mlčíš
a až jednou promluvíš
bude už pozdě
Komentáře (7)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Ona ta báseň je mířená spíš adresně na někoho kdo mlčí kdo se neozývá
27.04.2023 14:17:23 | Sára Černá
Řekl bych, že vnitřní hlas, je taky někdy síla. Lepší je ticho, tomu nemusíš odpovídat. :-))
27.04.2023 10:14:15 | Kan
No básně vznikají v tichu. Vim, jak to myslíš jsou dva druhy ticha jedno kdy přemýšlíš a to druhé kdy myšlenky neslyšíš aspoň já to tak mám
27.04.2023 11:58:53 | Sára Černá
Děkuju mkinko někdy je to opravdu těžké když všichni ostatní jen mluví mluví a mluví:) Někdy je to vyčerpávající pořád to poslouchat stále dokola když člověk by radši poslouchal svůj vnitřní hlas
26.04.2023 19:58:15 | Sára Černá