Chytil jsem do ruky slavíka,
zazpíval a pak mi uletěl.
Vítr ve větvích naříká,
rozhání roje včel.
Když ráno vyjdu si do polí,
se sluncem na levé straně,
ztracené lásky přebolí,
zapomenu na ně.
Zas čeká mě nový den,
nové příběhy a přání.
Novou láskou omámen,
jsem ráno za svítání.
Včely našly nový klát,
skryly se v závětří.
Kdo dokáže milovat,
láskou nešetří.
Nádherné řádky :) Psáno velkým srdcem... Se pozná:)
27.04.2023 11:33:26 | Narra