Sbírka: Dualita - o hře polarit
Pošlu ti psaní po hladině.
A až přestaneš klopit zrak
a podíváš se zpříma,
ten pocit se ti vrátí.
.
Napíšu na vodu
co za bezvětří dřímá,
že umím zahnat každý mrak,
který snad radost krátí.
.
Tak až vytáhneš večer sítě,
třeba se snažit trochu zkus.
.
Potom můj dopis najde si tě.
.
S láskou
tvůj
Trivius
Hlavu svou zakloň, ať úplněk rozčeše ti vlasy
pak s výdechem pohlední až k obzorům nebe
v slovech co hladina klidná vydá
uvidím srdce tvé a možná sebe:)
06.05.2023 12:30:43 | Malá mořská víla
Verše psané na vodu je stará kniha japonských textů. :-)Jedna ukázka, kterou jsi mi připomněl:
„Marno je na vodu plynoucí psát,
písmena začnou tancovat:
marnější ještě na duši psát
muže, jenž nechce tě
milovat.“
05.05.2023 13:59:15 | Lighter
Na milostnou mi ta předposlední sloka příjde mírně pasivně agresivní, ovšem umím si představit situace, kdy je naopak patřičná.
05.05.2023 00:16:21 | Ovaleš