Rodný dům
Rodný dům
Rodný dům
Můj rodný dům
je magnet velký
asi jak osamělý člověk,
když kouká do telky.
Při pohledu na něj
promítne se doba,
jak jsem v něm žila
a bydlela doma.
Ta doba je už
minulosti velkou
dům zeje prázdnotou,
avšak vzpomínkou hezkou.
Dveře se zavřely,
lehce pootevřely,
naděje nezhasla,
jiskřičku rozžhavila.
Dům se opraví,
touha to napraví,
štěstí nám pomůže
ustlat si na růže.
Komentáře (10)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Moc krásné a i se šťastným koncem :)
První čast - smutná, jak vystřižená z mého života. Ta druhá nadějná-veselá bohužel nenastala, ale jsem moc moc rád, že u Tebe ano, milá Marto :)
Měj se kouzelně, dům nechť opět ožije :)
06.05.2023 09:54:29 | Ondra
Děkuji moc. Taky jsem ráda za tu nadějí, že jednou možná budu chodit na návštěvu ke své dcerce a její rodině, do svého rodného domu. Měj se pěkně Ondro.
06.05.2023 10:07:57 | Marťas9
Skvělé :) Srdcem Ti přeji - ať to vyjde :)
Děkuji a také se měj pěkně a ideálně s úsměvem ;)
06.05.2023 13:02:55 | Ondra
Tam v té závěrečné části je myšleno, že všichni z domu zemřeli, tímto se dveře zavřely. Naděje nezhasla tím, že dcera dům koupila. Dům dcera opravuje,touží po bydlení a věří že štěstí ji k tomu pomůže, aby vše zvládla
05.05.2023 10:15:26 | Marťas9
Námět krásný,ale možná bych opravil třetí část. Tam ten konec trochu nezní
05.05.2023 08:56:05 | Admirál