jentakováblbost

tak seber ze svých krás tu poslední
snad ještě kousek z tvého žebra zbývá
i nejtemnější noc se ráno rozední
i nejhloupější píseň z radosti se zpívá

jen najdi v sobě ještě malou odvahu
však dříve ruce se ti tolik netřásly
a pravdu říkat nezapřít svou povahu
proč oči tvé teď nadějí tak pohasly

tak ještě bojuj vzdát se můžeš třeba zítra
tak zatni zuby zvedni k nebi rozum stát
tak seber něco z hloubi svého nitra
tak začni život tak jak přijde brát

že hlavy jsem vám právě mocně zamotal
tak spěte sladce svět se stejně točí dál