Jak to říct...
Jak to říct...
Smutek a prázdno, pocit zbytečnosti.
Uvádí nitro k nečinnosti.
Jaký je smysl toho všeho
když jiným je to jedno?
Proč snažit se a pomáhat jiným,
když nikdo ruku nepodá.
Pohladit nitro přitom stačí
pod slupkou ledu jezera.
Únava, bolest a smutek,
život pak šedý se zdá.
Jak rozehrát zarezlý strojek
ať do pohybu zas se dá.
Bolí rány, když blízcí zrazují.
Jak vrány na mršině hodují.
Že přitom ještě žije?
Hlasitě vrány krákají....
●~●~●~●~●~●~●
Komentáře (10)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Vím, čas utíká a marností klopýtá. Ale každá vlna tě ze své hlouby jednou vynese. Jen čekej, až v těle prohne se.
13.05.2023 12:38:31 | šerý
...čekáš na podanou ruku?..jedinou skutečnou pomoc najdeš na konci...vlastní paže..;-) to furt platí...
13.05.2023 11:42:10 | Marten
Děkuji, víte, tohle je v podstatě jediné místo, kam se dá utíkat s pocity a emocemi. A ani bych se nedivil, kdyby mě někdo díky tomu měl zablokovaneho. Tu hlavu se snažím nevěšet, ale je to stále těžší. Takže se tímto předem omlouvám za nějaké dost depresivní psaní. Mám to tu rád... .
13.05.2023 10:26:30 | Protos1182
tak si to místo nencháme vzít, žejo;) taky to tu mám ráda...
a prosimtě neomlouvej se za to, co právě cítíš, a už vůbec ne za to jaký Jsi*
13.05.2023 10:36:28 | Sonador
To máš pravdu Son* :0). Ono k tomu omlouvání, když žiješ v prostředí které tě nechápe (vlastně) a jiné neznáš, nebo poznáš horší, tak se omlouvas za svou jinost... .
13.05.2023 11:12:43 | Protos1182
nakonec někdo ruku podá... ale je to těžký... mám tě moc ráda! nedej se*
13.05.2023 09:33:50 | Sonador