Orloj bije noty půlnoční,
když procházím s tebou kolem.
Tou dobou městem slídí,
rabiho Löwa sluha Golem.
Zda pravda je to, či pověst pouhá,
kdo ví, zda bát se, či ne ?
V každém stínu postava – strach
mne jímá, čtenář promine.
Má dívka, do ruky mé prsty má zatnuté,
látka se trhá, krev z rukávu mi kane.
Jen pryč rychle z těchto míst,
než se vážně něco stane.