PLÁČ DUŠE

Když ústa mlčí, srdce mluví
a duše zpívá, někdy pláče zraněná,
jak už to v životě bývá
.......každá myšlenka je zdaněná.....

Žijeme v době totalitních tlaků,
modrožlutých lží a přetvářky
radostné zítřky už tu byly a doby temna taky
…….přepisují se knihy, bourají pomníky…...

po zarostlých kolejích pojedou vlaky?!

Je cesta tam a nikdy zpátky,
prašná bolestí, trnitá strachem
často nás mocní staví na scestí
…..nad hlavami šedá a černá v ulicích….
modrá se v dálkách ztrácí
vzpomínky sešedlé prachem
…..a rudá zašlapaná v blátě…..

v zákoutích politických plánů šklebí se zrada
byli jsme a zase budem,
bílá naděje nám zvedá hlavu a rovná záda

Stačí tu rudou z bláta pozvednout
a cípek modrého z nebe vložit do ní
          
 hlavu jen v úctě k vlasti klonit

a tiše k motlitbě pokleknout