Účtování.
Účtování.
Anotace: Inspirací mi byla manželská hádka, mně neznámých lidí. Není to tedy můj příběh.
Mé slovo narazilo na tvé odmítání,
pokaždé, a nepřemýšlíš ani,
o tom, co říkám a zda po něčem toužím.
Jsi moje trápení, a často se soužím,
však zvykám si a duši zatvrzuji.
Někdy si připadám, jako v dračí sluji,
temnota, zatuchlý vzduch a chlad.
Je dávno, kdy věděl jsem, že tě mám rád,
teď pomalu ztrácím jistotu svoji,
a smutek ten, žádný nůž neodkrojí.
Jen tak do větru píšu své psaní,
ledovým perem do šedých mraků.
Přikryjí slunce, a žádný ze zázraků
neslétne s nebe do mých dlaní,
aby pohladil duši moji.
Komentáře (8)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Nojo, proto jsou Tvé básně tak autentické... Pro Tvou empatii :) ... Smekám a ráda příště opět nahlédnu :)
27.05.2023 22:19:40 | Peregrini
Snažím se, ale hodně mi pomáhá čtení básní, nejen tady, ale taky běhám po antikvariátech a kupuju a čtu a kupuju... Jsem rád, že se Ti moje básně líbí a děkuji za komentář. :-))
28.05.2023 09:30:20 | Kan
však malým zázrakem už je, že slova Tvé básně dokážou rozeznít i ztroskotavší, co už poztráceli všechny iluze..to není útěcha, nýbrž adresné konstatování vděku...ST*
26.05.2023 12:16:11 | Frr
na místě, odkud vyprchala láska, se často usadí lhostejnost...někdy se v ní, jako v pelechu, uhnízdí i zášť a nenávist...
láska není samozřejmost...stejně jako svoboda...o tu se musí bojovat a chránit ji, hýčkat a zalévat...jinak zvadne a zemře
Krásná báseň, Kan, děkuji za připomenutí
26.05.2023 11:07:51 | stormeater