Poslední smích.
Poslední smích.
Pohřební průvod před branou čeká,
kdosi zapomněl klíče od hřbitova.
Pomalý déšť s náhrobků stéká
a mraky jsou zbarveny do olova.
K poslední cestě smutek patří,
k smíchu je kratičké zaváhání.
Slzy se s úsměvem chvíli bratří:
ten chladný déšť je k uzoufání.
Trapná chvíle je zažehnána,
opar se vlní jak vlněný šál.
Dokořán zeje brána,
jen anděl u ní se smál.
Komentáře (10)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Ten závěr až mě rozesmál. Anděl a veselá kopa.
Ach jak z pořadu Neváhej a toč. Zasedni k úsměvům na kolotoč!
"Když smíšek anděl, trapasům se směje. A to ještě neví, co ve Vládě se děje." :-)
07.06.2023 18:08:19 | šerý
Když jsem to psal, tak jsem měl pocit, že tam musí být někdo, kdo nemusí nutně držet tak urputně dekórum. A andělů jsou plné hřbitovy a nějaké to povyražení si zaslouží. Díky za komentář. :-))
07.06.2023 19:42:32 | Kan
před nedávnem jsem byl na pohřbu strejdy...farář říkal krásnou věc...kdo v srdci nosí nějakou křivdu či zlou vzpomínku, opusťte ji...odpusťte mu...věřte, že on už vám dávno odpustil...krásná, překrásná a navíc dojemně vtipná připomínka neodvratného konce...děkuju moc
07.06.2023 11:25:34 | stormeater
Pěkně napsáno. Pohřeb ale může být také úžasná příležitost zavzpomínat a setkat se s těmi, co málo vídáme. Je to nejlepší příležitost říct: když nejde o život, tak jde o hovno (pardon) :-)
07.06.2023 11:09:52 | kozorožka