V parku.

Dědečku, co to ten pán vypráví,

dědo, ten pán je hloupý ?

Ale, kdeže, hochu můj,

pouze na rozum je skoupý.

Říká, co slina mu na jazyk připraví,

a k tomu ztrácí nit.

Jen z prázdné hlavy potřebuje,

to prázdno vyplavit.

Dědečku, umí ten pán se smát ?

to umí, přece, každý, to ti zaručím.

Jenže on se směje, tak, akorát,

hloupým vtipům svým.

Je to jen smutná a tragická postava,

k veselí všem, co kolem kráčí.

Zleva, zprava od života rány dostává,

a nechápe, že k smíchu je, i k pláči.