Už ze stolu sklízím (L.Cohen)
Už ze stolu sklízím (L.Cohen)
Sbírka: Septernita - překlady
Už ze stolu sklízím,
už odkládám mříž.
Už z fotek ti mizím,
už mě nespatříš.
Tak potkal jsem lásku snad? Ne, ne,
spíš jsem si jen lhal,
že směl jsem tě mít rád
a jméno tvý znal.
.
Nemusíš se soudit
nároků se vzdám.
Nemusíš se bránit,
já odcházím sám.
Už nechci víc lásky, ne, ne,
to zvíře ve mně spí,
tak zadus ten plamen,
ať víc nezáří.
.
Už ten, kdo se hledal,
plách i s odměnou.
Už mé a tvé kroky
nezní ozvěnou.
Dnes platíme měnou, ..nou, ..nou, ..nou,
s níž láska neplatí.
Pak chce se ti jásat,
jak jste bohatí.
.
Už nemám chuť hájit
to čím jsem se stal.
I bez trapných výmluv
já musím jít dál.
Už nechci tvou milost, ne, ne, ne, ne, ne,
už víc mě nespatříš.
Už ze stolu sklízím,
už odkládám mříž.
.
Už bolest svou sklízím,
už nesu svůj kříž.
.
.
en: https://youtu.be/c4qTPNqTzgQ
cz: https://drive.google.com/file/d/1Tp-_J72v9Bxq6cJdwbiMqPPDgMlTakoB/view
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk
Zvažuji, jaký komentář by si tahle píseň zasloužila. Na první pohled to je příběh o vztahu a naprosté porážce v něm. Marnost všeho konání, únava, vzdání se nároků. Situace se nedá zvrátit. Dřívější boje jsou u konce a není čím přispět. Zbývá už jen odejít.
Zamýšlel jsem se nad tím, co člověka přiměje, aby se k tomu nakonec odhodlal. Pokud by to byla jen beznaděj, byla by to velmi smutná píseň. A tak jsem začal hledat. A mé snažení tak nabralo vlastní směr. Leonardův originál totiž umožňuje dosadit na stranu toho, ke komu píseň promlouvá, nejen člověka, ale i Boha, ďábla, nebo i sebe sama. Já jsem zůstal u vztahu k druhé osobě. Tím jsem možná některé verše zaostřil, oproti autorovu původnímu záměru.
Při tom hledání jsem zároveň namísto beznaděje našel něco jiného. Lásku, obětování se a vůli začít znovu. A pokud je motivací láska, píseň přestává být smutná - vrací totiž do hry naději, že milovaní budou ochráněni a nový začátek přinese lepší časy.
16.06.2023 22:39:09 | TRlVlUS