kachovská přehrada se vylévá
začala doba temnoty a zla
svou sklenici vylévám a
s ní svoji naději
na mír v půlnočních alejích
z okna vidím jak stařec
kreslí na zeď svůj krvavý sen
už bylo lépe řekne všem
za rudé vlády pod kladivem a srpem
pastýři jednoho dne
vyženou ho ven
v beránčí kůži bude bloudit světem
však tam se neschová
zvěř najde ho a roztrhá
a budou zase klidné noci
na Dněpru