Cesta

Cítím se být neviditelná
a prázdnotou sem a tam prolezlá.
Moje touha po věčném spánku je nevyčíslitelná
a chci, abych klid v duši nalezla.

Své plíce mám plné kouře
a v mé hlavě se spustila myšlenková bouře.
Je těžké se rozhodnout,
své možnosti správně odhadnout.

S každým slovem přestávám vnímat skutečnost,
muž v černém odvádí mě na věčnost.
Kytka suchá padá k zemi
a ty hledíš na prázdné stěny.
Malba už je vybledlá,
v očích jsem tvůj smutek zahlédla.

Pokusil ses být silný,
ale oba víme že je to obtížné.
Náš sen stal se časem rozdílný
a pohledy výstižné.

Každý z nás šel cestou svou
a ponořili jsme se do tmy,
procházeli jsme se světlem i tmou,
začali jsme pociťovat na těle rány.

Uklidni svůj dech a jdi dál,
i přes to že už nejsme pár.
Rozhodnutí už je na tobě,
hlavně začni věřit sám sobě.

neházej nikomu klacky pod nohy
a usmívej se na svět.
Nenutím tě věřit na bohy,
ale nevracej se k minulosti zpět.

Nikdy nezměníš co se stalo,
přestaň tvrdit opak.
Sám moc dobře víš, že stačilo jen málo
a mohl si přemýšlet co se může stát pak.

Fotku schovej hluboko do krabice
a nezapomeň na všechno krásný.
Všechen strach je jen dočasný,
začni koukat do svitu měsíce,
než uvidíš na nebi hvězdy
a přestaneš hledat výjezdy.

Nechoď tmavými ulicemi,
neuhýbej z cesty a jdi,
nežij v realitě, ale sni
a hlavně neskonči na zemi.

Nezapomeň na svůj život a sen
a odhoď ze srdce ten kámen.
Vzpomínky jsou na vždy věčné
a mysli na to že byly skutečné.

Moje jméno nikde neříkej
a od smutku rychle utíkej.
Tenkrát si pohled na mě nezvládl,
odešel si z pohřbu a začal pít.
Sám se divíš, jak si dopadl
a najednou si přestal žít.

Mluvil si na mého ducha,
kterého si viděl jen ty sám.
Léčba byla hodně krutá,
ale vidíš mě i přes to dál.

Potkali jsme se na jednom místě,
které stalo se tím naším oblíbeným.
Láska se stala citem vzájemným,
naše city byly na jednom listě.

Ale ty jsi je jednou spálil.
Svá tajemství jsi mi ovšem neodhalil,
konec konců proč taky,
neslíbil jsi žádné zázraky.

Život jsme spolu chtěli žít společně,
zvládla jsem to statečně.
Knihu otevřenou jako mé srdce,
svázal jsi mi potom ruce.

Zakázal si mi se hýbat,
potom jsi mě chtěl jen líbat.
Nechtěla jsem s tebou žít
a nechala jsem tebe snít.