U cesty

Najdete mě u cesty
Ležím u svodidel dálnice
Míjejí mě náklaďáky
Životy uzavřené v kovových bublinách
Cáry příběhů, které nemají být dopovězeny
Mžik mžik mžik
Zbyde po nich jenom kouř z výfuku smíšený s vůní neznámé dálky.

Najdete mě u cesty
Ležím ve škarpě u polňačky
Ta přesně ví, čím je
Potkává boží muka
A možná i nějaká další
Ale ve světle podzimu
Voní spadanými jablky a domovem.

Najdete mě u cesty
Ležím v trávě vedle pěšinky v parku
Kolem mě tolik nohou
Které alespoň protentokrát nemají žádný cíl
Nohy milenců, rodičů, osamělých chodců
Jejich kroky jsou plné začátků a života.

Najdete mě u cesty
Ležím v mlze vedle horské stezky
Která tu vede snad už od začátku času
Chodívali po ní pastevci, pašeráci, nebo vojáci?
Nebo to celé bylo úplně jinak?
Vine se zatáčkami a každá z nich je plná tajemství.

Až mě najdete u cesty
Seberte mě a strčte do kapsy
Jsem oblázek zahřátý sluncem? Zmačkaná plechovka od coly?
Šnečí ulita? Použitá buchna?
Jsem všechno ztracené, zahozené, zapomenuté?
Nebo jsem to pořád prostě jenom já?
Vím jenom to, že cesta mizí kdesi za obzorem.