Myšlenky

Myšlenky

Anotace: Mezi řádky 2023

Jsou dny,
kdy se bojím,
že nenapíšu báseň.

Třes rukou
a neklid zároveň.

Improvizuji náladu
a snažím se žít od ledu.
Je mi smutno
a hledám veselou vědu.

Existuje?
Spálená ruka z nepozornosti
i rozsypaný mech z rozpolcenosti.

Pták zpívá.
Slyším ho
a neděsím se budoucnosti.

Znovu se narodím
a nebudu stát před propastí.
Stejně jsme tu jen hosti
a země nás hladí.
A my bosí.

Probudím se bez snové pasti.
V žáru své staré kosti.
Autor mkinka, 23.06.2023
Přečteno 150x
Tipy 35
Poslední tipující: Koala, 8Zdenek, šerý, Caliéry, blues, Iva Husárková, Dejvis, Alala, Misha, Marten, ...
ikonkaKomentáře (10)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Tentokrát lehce filozoficky. Asi každý se občas nějak takto zamýšlíme...

12.09.2023 16:17:07 | Koala

líbí

Moc děkuji za přijetí

12.09.2023 16:21:14 | mkinka

líbí

někdy je ten život jak na houpačce, posílám úsměv, pevně Tě objímám:-)

23.06.2023 20:29:07 | Misha

líbí

Též objímám. J.

25.06.2023 15:49:03 | mkinka

líbí

...není proč se bát...ale stejně je tu strach...

23.06.2023 14:20:30 | jort1

líbí

Ano.

23.06.2023 14:23:19 | mkinka

líbí

Objímám Tě, Jituško a chladím Tvou spálenou ruku - bude dobře :)

23.06.2023 13:56:33 | Ondra

líbí

Moc děkuji.

23.06.2023 14:23:05 | mkinka

líbí

Nic nelze z nutnosti
jen čas dá opět slova
a všechna na řádek
ve sloky srovná znova*.
;)

23.06.2023 13:29:12 | jenommarie

líbí

Děkuji, Maruško.

23.06.2023 14:22:47 | mkinka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel