poslední rtěnka
poslední rtěnka
slíbili jsme si
že jestli se jednou dotkneme hvězd
bude to společně
na to už jsme zapomněli
občas se jeden k druhému vkrademe
jako rozkvetlé jasmíny
navzájem provoníme
a po nočních nadějích
zřekneme se společného rána...
vidím Tvoji
spánkem zklidněnou tvář
držíš se
mého polštáře
jako kdysi mě
před zrcadlem
zanechám Ti vzkaz
tentokrát už jenom
na svých rtech
svlažil jsi je nadějí
necháme to tak...
Komentáře (11)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
nechat to ,,tak,,
je ,,tak,, definitivní
když vybledlé vzkazy
nepadly na úrodnou půdu
co za tím stojí?...
ztratili jsme odvahu
pro ranní probuzení ve dvou
Tvá okna
dnes svítí
dlouho do noci
odráží se ve vodní hladině
proti těm mým
určitě existuje úhel pohledu
kde se smí (navzdory
všem překážkám) protnout...
15.07.2023 02:12:13 | piťura
Ty víš jak na to. A jak u nás bývá zvykem, vše podstatné máš ve vzkazech
Too :)
27.07.2023 14:01:29 | Tootsie
žhavá hvězda, jíž držíme spolu v dlaních-nepálí-jen nás zahřívá až k srdci... ST*
01.07.2023 00:14:21 | Frr
Citlivé, dojemné.
30.06.2023 15:30:50 | mkinka
Děkuji drahá, potěšila jsi mě. Krásný den přeji. Too:)
30.06.2023 15:33:15 | Tootsie
Miluji upřímný cit a Ty ho v básni máš. Má chvála letí k Tobě. A objímám za tuto báseň. Má příběh i zvuk životní tíhy, že dva lidé prožívají lásku a pořád mají naději. V tom závěru je cítit toho tolik. Umíš.
30.06.2023 15:39:46 | mkinka