Bijou čtvrt
kruhy a tanec fosforu
zub lpí na třešňoví těsta času
šištice copů míjí clonu Měsíce
propadlo čeká v tůni vteřin
a jho klína poráží cedry z mušelínu...
Bijou půl
blazeovaný ciferník škrtá sezdané laně
a kočičí vůni roztleskl po komoře hřejivý nýt
koňmo kopyta kovaná řítí se a kop v obilí vtisk
jen rafičky cedí krev a kopretiny potí pozdní sběr...
Bijou pětačtyřicátou
dýměje čísel sají prach prázdnot
oddaluješ mat jak vysochaný sociopat
a řeky praskají - tuhé, pryžovité a v medu topené
kdo našeptá taje míru do palcátu boží neprozřetelnosti?
my snad?
Bijou dvanáct
uticháš a výpary sopečných úst jak záducha
nepozemských trylků
v kužely záhad prchají do nitra tvých osmi srdcí...
Dobili
a vlčí máky povily rubín na hrudi čerstvosti
plameny v kruzích a menuety v krajkoví srkají úžas
ale dřív než složíš pergamen do mechu na prahu chýše
zatáhni za řetěz
a v bublině náznaků
roztoč to odznova...
Přiznám se..
ta mluva je zajímavá
a překladač snad uvnitř mě..
nabral a ráda jsem jí četla.:)
01.07.2023 11:49:45 | jenommarie
Zahuštená dimenze času ;) ...jsem ráda, že jsem tvou tvorbu objevila Pablo
01.07.2023 08:20:32 | Malá mořská víla