Úžina v průlivu

Slzy pradlen pozítří už tryskaly

tekou zrána

tekou i mízou šeříků

skleněná jezera a kašny citů

past prstenů vymodlených

na šedí polepené oměje

ty krášlí lososí růž

tu smolnou dřímotu 

i raná ratolest s krásou srostla

ač vyhasínala

ti tvorové ze slz patřili na totemy

vznosně pršelo a pláč ten

prahl - ujídal moudro 

rozvzpomeň se !

kde bystřiny na líci lomily vrásky ?

nemyté a nezasnoubené ?

chvíli nedýchej a příjde potopa

to pradleny probudily na svých tvářích

studnu radosti  

tekoucí jitrem...