STAVY VII - Otravné odměny

STAVY VII - otravné odměny

Jak chutná opice, a čím více, tim méně,

jak těší volný čas,

když vracím se beztak zpět zas.

Tak obraci se všechno ve mne.

A jen spánek je milostí,

jak přijdou všicci cizí a vzdálení

- neslyšíš jejich volání

a nevidíš jejich siluet.

Stíny, jenž se objeví a těžko zmizí ,

velebím temnoty a ticha,

kdy světlušky malují svůj let,

a hruď hluboce si tiká,

v zadumcivem klepotu,

na chvili pouhou,

necítí svou slepotu.