Na naší zahradě

~~~~~~~

Na naší zahradě
rostlo pár jabloní
jedna však smutná je
květy prý nevoní.
Ani ta jablka
už nejsou zlatá
jak o nich vyprávěl
kdysi můj táta.
Zářila ve větvích
jak malá sluníčka
pod stromem stávala
dřevěná lavička,
ta jednou do země
prý kořeny zapustí
na jaře pak bude
plná listí.

Jednou ta lavička
květy nám ukáže
trochu se pochlubí
já kvetu jak růže,
jabloň bez jablíčka
tu krásu závidí
potom se otřese
asi se zastydí.
Stal se snad zázrak
s růžemi lavička?
Tak já vám ukážu
veselá jablíčka,
dnes radostný úsměv
jim slunce dává
jsou krásně červená
ano,i to se stává…

Na naší zahradě
dál rostou jabloně
a jako růžičky
vykvetou lavičky.

~~~~~~~~