Svět ženského pohlaví
Složitý je úděl děvčátek
prsa rostou, pipina se změní za pár let.
Z děvčete se stala náhle žena,
krvácí tam, kde byla v ženu vytvořená.
Trpí dál, když prvého muže potká,
v tom zjistí, že z ní je žena a ne malá holka.
Pak devět měsíců čeká na ten zázrak,
polovinu problije, je z ní balonový náznak.
Potom to přijde, balón chce vypustit,
nejde jej propíchnout, ale jen vytlačit.
Je to ale fuška přes úzké hrdlo,
to by tak scházelo, že by ono prdlo.
V šílených bolestech křížů a stahu,
dere se postupně i přes svou váhu.
Hodiny se vlečou, pořád není konec,
jak se to podaří, řeknu si. ,, Ty jsi ale borec“.
Bolest pořád stoupá, není vidět konec,
jestli to přežiju, bude ze mě půl maratonec.
Záchrana doktora, vysvobozená matka
seřval sestřičky, že nechce zde jatka.
Akce úspěšná, balón prošel,
chtěla jsem odejít, však je po všem.
Najednou péče o čerstvou rodičku,
prý musím ležet nějakou chviličku.
Za dřinu to stálo, syn byl nádherný,
tmavé oči, snědý jak čokoláda, vlasy černý.
Ještě jednou vše absolvovat, ať je párek,
po druhé vše malinko lepší, děvče bylo dárek…
Až to všechno proběhlo, kosti se začaly vztekat,
nadřené tělo řekne ne, znovu nastoupí lékař.
Nakonec tělo řekne dost, nechci býti ženou,
přechodová kletba vzbudí se a vezme tě celou sebou.
Co k tomu říct, už utrpení hodně tamtoho,
chci v klidu ještě chvíli žít,
snad nechci toho tak mnoho…
Tak tady zkušenostmi nedisponuji.
Ale hezky bez skrupulí popsáno. Slečny, ať to radši nečtou... :)
22.07.2023 12:26:11 | Koala
Pěkně a pravdivě napsáno. Mám to dost podobné, jen holčička se nepodařila :-). A tělo zlobí taky jinak. To jsou ale detaily. Takový je prostě úděl žen. Dřív nám říkali: zase nemusíte na vojnu :-).
22.07.2023 08:27:52 | kozorožka
Tak jak píšeš Kozorožko, i přes ty všechny ženské problémy, jsem ráda že jsem žena. Není nad to cítit jak v tobě roste nový život. Měj se krásně.
22.07.2023 08:59:13 | Marťas9