O kabátu.

O kabátu.

Můj pán, pověsil si mě na háček,
v mé kapse zapomněl noviny;
právě přiletěly z rotaček.
 
Ve staré kavárně na věšáku,
vedle mě známých kabátů,
metařů, hrobníků a funebráků.
 
Svou slávu má už za zenitem,
je tam však čisto a klid;
bavit se můžeš s čistým štítem.
 
Můj pán si dá jen rum a kávu,
z novin si přečte, sotva, inzeráty,
málokdy i nějakou zprávu.
 
Později, hledá mě mezi kabáty,
tolik, zas, přišlo hostů;
dnes pustil se s nimi do debaty.
 
O čem debata byla, nepochopil,
raději účet svůj zaplatil;
odchází, svou kávu stěží dopil.
 
Klobouk si nasadil, už málem šel,
pak vrátil se pro mě s úsměvem
a omluvou, že na mě zapomněl.
Autor Kan, 25.07.2023
Přečteno 80x
Tipy 13
Poslední tipující: Jeněcovevzduchukrásného, šerý, Marten, Psavec, jort1, mkinka
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel