Spálená země

Spálená země

Zůstal jen umrtvený les
Prožraný tesaříky
Dívám se strachy do nebes
A šeptám i tak díky

Zůstal jen opuštěný hlas
Hodiny řvou a užírají
Poslední přisouzený čas
Poslední úsměvy
Jež se mě netýkají

   28.7.2023

Autor Jan Kacíř, 28.07.2023
Přečteno 198x
Tipy 37
Poslední tipující: BArBArKO, nehledaná, Akrij8, Alci, kudlankaW, Stanislav32, RadekČ, Alala, Dejvis, Jiří I.Zahradník, ...
ikonkaKomentáře (10)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Zajímavé hezké. Standa

14.08.2023 04:45:18 | Stanislav32

líbí

Já se na tebe usměju vždycky ráda:)

31.07.2023 10:18:00 | Dreamy

líbí

Moc zajímavý!

30.07.2023 22:08:55 | MatyhoZmaty

líbí

Text do nitra země, famózní emoce ve své síle i opravdovosti vnitřní bolesti.

28.07.2023 13:17:27 | mkinka

líbí

Moc děkuji.

28.07.2023 13:58:33 | Jan Kacíř

líbí

Rádo se stalo.

31.07.2023 09:04:13 | mkinka

líbí

Zakalené verše obav a deziluze. Zdatně napsaný popis*

28.07.2023 12:44:47 | šerý

líbí

Díky za ocenění.

28.07.2023 13:57:20 | Jan Kacíř

líbí

Fénix, když celý shoří
Svět se do temnoty noří
Však přesto vynoří se z popela
Krásný a nový zcela
Jaké je tajemství obnovy?
Toť tajemství, kdo to ví?
Snad srdce, co láskou hoří
Je-li živé, tak nevyhoří
Snad ono je místem obnovy
Kdo ví? Ono nepoví
Však přec jen mluví
Skrze pocity
Co říká ti
To víš jen ty :-)

28.07.2023 11:57:57 | kozorožka

líbí

Moc děkuji a cením si

28.07.2023 13:48:19 | Jan Kacíř

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel