Trilobit

Tajemný, u dna kráčející a ukrývající,

do klubíčka se stáčející před dravými protivníky.

 

Nepochopený, nepoznaný a jedinečný, avšak ne jediný svého druhu.

 

Nepříliš bojoval za svou existenci

a tak dočkal se zapomnění.

 

Nahrazen novými druhy v té naší říši,

za sklem vitrín v kamenech ukrytý.

A ač od nás lidí vzdáleně se liší,

kdysi patřil i on do naší reality.

 

Nedočkal se záchrany, neměl tolik možností,

a proto stal se jen minulostí.

 

Člověk se nemusí držet u dna a tiše kráčet,

své pocity a touhy na svých bedrech jen vláčet.

 

Neměl by se bát vyplout na hladinu,

strachu postavit se a mluvit na rovinu.

 

Každé příležitosti náležitě využít,

odhalit jaký je a pro co chce žít.

 

V opačném případě míří k zapoměnní

jako ten Trilobit, tvor, který mezi námi už není.