Potkala jsem divočáka
Potkala jsem divočáka
a nebezpečí silnice.
Malé prasátko si jde
a nemá hranice.
Zastavila jsem
a čekala.
Den kreslil do rána.
Bylo plaché a nedospělé,
jen mělo štěstí,
že jsem jela já.
Silnice bratra nezná.
Uteklo do polí
a zachránilo ho štěstí.
To je jen vyprávění.
Jezděte pomalu.
Holky, kluci.
Zvířátka jsou borci.
Komentáře (12)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Takové setkání jsou nemilé, tak je to už osud, jestli to vyjde pro obě strany, a nebo jen pro jednu. Vím o tom své, taky to vyšlo u mne a srnky dobře
09.08.2023 09:31:50 | Marťas9
Omlouvám se , ale když jsem četl nadpis, myslel jsem si, že to bude o něčem jiném, :)) že se ve verších odehraje divočina s pořádným
chlapem. :)))
08.08.2023 23:58:11 | Jiří I.Zahradník
Já bydlím blízko Kerska a tak bohužel ta silnice je pro ně nebezpečná.
Divoká prasátka jsou v lese doma, ale na silnici je to pro ně i pro člověka velký problém.
09.08.2023 00:00:19 | mkinka
Taky jsem jich potkal stáda...
"Den kreslil do rána..." - super!
08.08.2023 18:18:24 | Koala
Děkuji za reakci a hlavně, že se Ti nic nestalo. Já měla jen jednoho a malého.
08.08.2023 18:40:41 | mkinka
Moc krásně napsáno, milá Jituško :)
To je moc fajn, že prasátko žije :)
Měj se kouzelně ;)
08.08.2023 11:33:27 | Ondra